tag:blogger.com,1999:blog-81099568697907014832024-03-08T16:58:28.241+01:00Geminorum - Messier 35Není důležité vědět, ale myslet siKaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comBlogger260125tag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-39337943945328050652020-12-06T10:00:00.000+01:002020-12-06T10:00:04.182+01:00Zachráněn výplachem<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Praskla mi nit<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Zrovna když jsem se chtěl<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Zachránit<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Slovním výplachem<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ty mi mlčíš<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ty nic neříkáš<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Teď nevím, co jsem<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Mám jenom vlhký písek<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Ale bez bábovek<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ukradli mi lopatičku<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ty mi mlčíš<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ty nic neříkáš<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Točím se v kruhu<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Jako točená zmrzlina<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ne a ne a ne a ne a ne a ne a
ne<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Abych se konečně vyjádřil<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ty mi mlčíš<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A ty nic neříkáš<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Za to ti neplatím<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-60993047251392775692020-12-04T10:00:00.001+01:002020-12-04T10:00:12.775+01:00Co k PRDu?<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Pamatujete si ještě na PRD? A
řídíte se tím? Řiďte. Je to opravdu důležité. Dnes na to totiž tak trochu
navážu. Možná vám to přijde nesmyslné, ale existují lidé, kterým nejde o to,
aby se měli dobře. Libují si v utrpení a v žalu. Nechtějí se usmívat.
Slunce jim nic neříká, potřebují grog.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Nevím, kolik takových lidí je,
ale spousta z nich má spoustu peněz a vlivu. Protože když vám jde o štěstí
a radost, umíte se podělit. Oni to neumí. No a tihle lidé pořád přemýšlí, jak
to udělat. Aby ostatní trpěli a neměli se dobře. Myslím, že tito lidé, co neumí
být šťastní a rádi trpí, prostě jenom chtějí, aby to tak měli všichni. Protože
potom by mohli říkat, že nemají nějaký ten nedostatek.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">A právě tito lidé se postarali o
to, aby jim vyšel ten jejich nejnovější plán. Plán, který má zhasnout všechny
sběrače Štěstí. Když nás Štěstí opustí, nebude se nám dařit.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>A budeme v hajzlu. Takhle jednoduché to
je.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Jak se do toho pustili? Stačí,
když se podíváte na to, jak to teď všude vypadá. Samá omezení a zákazy. Čím víc
zákazů, tím větší šance na to, že se uchytí negativní myšlenky. Navíc, lidé
jsou teď nadšení z toho, když jsou prohlášeni za negativní. Nemyslete si,
že je tohle slovo vybráno náhodou. Mocní (a nešťastní) tohoto světa tím budují
hráze, přes něž se nemá dostat pozitivní myšlení. Vidíte, jak je to úžasně
jednoduché a brutálně účinné?<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Proto se nenechte oklamat těmi,
co šálí. Věčný mráz je hezký jenom na obrázku. Jinak je lepší slunečno. S velkou
anténou pozitivismu. Jak nás to učí PRD. Tak na to nezapomínejte.<o:p></o:p></p><div style="text-align: justify;"><br /></div><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-26455897946181561952020-12-02T10:00:00.003+01:002020-12-02T10:00:05.143+01:00Kritika - část 3. Třetí a recenzní<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Hoj! Dneska budeme zase
pokračovat v kritice. Teda v tom, jak na kritiku reagovat. Už jsme si
stihli říct, že je to komplikované téma a že v literárních soutěžích se
nejvíc daří průměru. A teď na to plynule navážeme. Protože ne každému se bude
chtít psát průměrně jenom proto, aby to zaujalo porotce. Samozřejmě, že když píšete,
pokud možno pro všechny, máte i větší šanci na to, že vám tu knihu vydají.
Knihy jsou totiž od toho, aby se prodávaly. A když se neprodávají, nikoho
nezajímá, jak moc třeba jsou dobré.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Dejme tomu, že máte knihu a
povede se vám ji vydat. Teďkonc nebudeme řešit, jestli jste ukecali majitele
nakladatelství, někdo z redakce vám dlužil laskavost nebo jste si náklady
na publikování hradili sami (e-knihy jsou v podstatě na úplně samostatné
téma). Prostě máte knihu. Vydanou. Je venku a když se trochu snažíte, najdete ji
v knihkupectví. Anebo aspoň na internetu (teď to samozřejmě ani jinak
nejde).<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Publikací to ale nekončí. A ne
všichni se řídí radou „Když se ti to nelíbí, tak si to nečti.“ Najdou se totiž
i tací, co čtou, nelíbí se jim to, a ještě o tom píšou. Snaží se předstírat, že
rozumí literatuře a že přesně ví, jestli je ta vaše kniha dobrá nebo ne.
Někteří se budou v těch svých hodnoceních využívat v rádoby odborných
termínech. Jiní se pokusí celou věc pojmout vtipně. Ale všichni, co napíšou
negativní hodnocení, jsou srabi, kteří nemají odvahu knihu odložit s tím,
že jí prostě nerozumí. Neexistuje nikdo, kdo by chápal všechno. A tak není
žádnou ostudou přiznat si, že ten román prostě neumíte pochopit. To z toho
díla totiž automaticky ještě nedělá blbost.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Jak na takovou kritiku reagovat?
Nijak. Nemá cenu vysvětlovat něco těm, co se neumí zamyslet a naopak jsou přesvědčeni
o své neomylnosti.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Abychom ale nekončili takto
negativně, zmiňme ještě druhou stranu mince. Existují totiž lidé, kteří knihy
čtou a hodnotí proto, že se jim líbí a že je chápou. Je zvláštní, že takoví
většinou publikují své postřehy na blogu. Nevím proč. Asi se jim tam líp píše. Tito
jsou ti praví ukazatelé kvality. Jejich texty si čtěte a podle nich se řiďte.
Když se někomu něco nelíbí, nemá to dělat. Pokud nejsou lidé ochotni uznat,
kolik práce takové napsání a vydání knihy představuje, nemají právo na váš čas.<o:p></o:p></p><div style="text-align: justify;"><br /></div><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-65389997947775095222020-12-02T10:00:00.001+01:002020-12-02T10:00:03.196+01:00Zpátky ni krok<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Dost bylo zpátečnických myšlenek a
chování! Proč být minulosti vděční? Co pro nás kdy minulost udělala? Ne, je
třeba s nadějí a odhodláním hledět do budoucna. Dnes se hraje o zítra. A
zítřek musí být lepší než včerejšek. Jinak bychom se nikdy nikam nedostali.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Myslím, že všichni tak trochu
tušíte, co vězí za současnou situací. Slyšela jsem spoustu šílených
konspiračních teorií o tom, jak se nás vlády snaží očipovat, jak to další plán
BLM a jiných nastolit nový řád, který bude pošlapávat práva většiny (zajímavé,
jak nikomu z té takzvané většiny nevadí, když se šlape po ostatních). A
musela jsem se všem těm nápadům smát.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Je ale pravda, že někteří na pandemii
nechutně vydělají. A nejsou to ti, co by to potřebovali. Neříkám, že virus byl
uměle vyroben a vypuštěn. Mohl by být, ale to není (teď) tak důležité.
Podívejte se ale na to, co současný stav způsobuje:</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 60.55pt; mso-add-space: auto; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"><span style="mso-list: Ignore;">1.<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Krachují kavárny a malé podniky. Kdo v nich
většinou pracuje a kdo je často vlastní? Podnikavé ženy.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="margin-left: 60.55pt; mso-add-space: auto; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"><span style="mso-list: Ignore;">2.<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Je takřka nemožné pracovat na několik neúplných
úvazků nebo různé dohody. Kdo toho před pandemií nejvíc využíval? Podnikavé
ženy.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpLast" style="margin-left: 60.55pt; mso-add-space: auto; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18.0pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"><span style="mso-list: Ignore;">3.<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Domácí výuka je nezbytnost. A děti se doma nudí,
což znamená, že je ještě obtížnější je zabavit a postarat se o ně. Kdo tím
nejvíc trpí? Podnikavé ženy.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Tady jasně vidíte hned několik
příkladů toho, jak se dá pokračující emancipace úplně otočit. Seberte ženám
většinu příležitostí a možností být finančně nezávislé a aktivní a kde jste? V minulosti.
Zase a opět se vracíme zpátky tma, kde jsme už byli. Je zřejmé, že někomu se ve
starých časech hodně moc líbilo. A protože je dost takových, co se nebrání
nostalgickému fňukání, je to bráno jako dobrý důvod pro tyto změny.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Jenomže virus odejde a co potom?
Pokud se nepovede většinu žen navést na nové pořádky, ostatní se z toho stejně
budou dlouho vzpamatovávat. Což je pro jisté osoby taky dost výhodné. Prostě
doufají, že aspoň na pár let dáme pokoj.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">A o to bych vás všechny chtěla
poprosit. Nedejte jim pokoj! Chceme budoucnost, ne to, co už tady bylo a
nefungovalo!</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-34576057069246021882020-12-01T10:00:00.000+01:002020-12-01T10:00:07.727+01:00Zlá doba a málo místa k pohybu tím správným směrem<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Doba je zlá. Každý rok je všechno
rychlejší, víc se to mění a je to velice proměnné. Vůbec není snadné trefit
počet N, když se to pořád mění a upravuje. Je těžké najít tu správnou cestu. A
skoro nikomu se to nakonec nepovede. Mně se to povedlo a kráčím po ní doteď.
Takže mi dovolte, abych vás na ni zavedl.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Kdo mě zná, ten ví, že se rád hýbu. Kdo
mě zná ještě víc, ví, že ty pohyby jsou většinou rytmické. A jestli je teď něco,
co mě na současné situaci štve nejvíc, tak je to absence rytmických příležitostí!
Ne, že by nebyly, ale přestože opakovat pohyby je super, to samé se nedá říct o
lidech. Chce to variace!</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Na jaro to aspoň bývalo dobré v tom,
že zatímco zakrýt obličej někdy znamená zlepšení, na podzim už to tak horké
není, protože se zakrývá i to všechno ostatní. Takže není skoro na co se dívat.
A každý začínáme tím, že si vybíráme očima. Teď můžu akorát vidět, kdo má
hezkou šálu a tak. A to rozhodně není dost, protože kvůli oblečení… Ale vy už
víte, kam tím mířím.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Jistě, tohle všechno má nějaký smysl.
Nejsme omezení dobrovolně. Jsme tak proto, abychom se co nejrychleji mohli
začít zase volně hýbat. Jenomže už to trvá příliš dlouho na to, abychom tím
nebyli postižení. Vždyť už si pamatuju, jak se Erika jmenuje (Alžběta) a to začíná
smrdět vztahem. Mám takové podezření, že to ti nahoře dělají schválně, abychom
se všichni nuceně dali dohromady. Proč? No, mám svoje teorie, ale to je zatím
všechno, co mám. Samozřejmě jsou to strašně zajímavé teorie, ale ještě s nimi
nemůžu ven. Hlavně proto, že by bylo strašně nefér, kdyby ony ven mohly a já
ne.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">Až tohle skončí, budeme všichni
natolik vyšťavení, že budeme potřebovat psychopomoc. Mohli by teoreticky
přinutit pěkné studentky psychologie, aby nám s tím pomohly. Když můžou
nutit studentky medicíny… Precedens, kterýž se mi mimochodem docela líbí. Mít
to jako referendum, přijdu si pro hlasovací přídavek.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: black; mso-color-alt: windowtext;">A tak nám nezbývá než snít. A mezitím
si pamatovat, co všechno jsem Alžbětě o sobě navykládal.</span><span style="background: white;"><o:p></o:p></span></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-57581920583301223642020-11-30T10:00:00.001+01:002020-11-30T10:00:03.977+01:00Až na ten tarif docela dobrý<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Tak jsme zase tady. A vypadá to,
že bychom nikam nemuseli chodit. Pokud jsem to právě nezakřiknul a tohle nebude
poslední příspěvek. Ale to už jsou jenom moje obavy. Ty ignorujte, jinak si
tento týden dostatečně neužijete. A to by byla chyba.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Chtěl bych vám nejdřív poděkovat
za tu vlnu (jinak se to ani říct nedá) pozitivních reakcí na naše pozitivní
články. Bylo to opravdu pozitivní čtení. A to se počítá. Když jsem byl malý,
myslel jsem si, že být pozitivní znamená platit hodně za elektřinu. A teď se
zdá, že to skoro bude pravda. Protože hodně lidí je pozitivních v tom negativním
smyslu. Proč? Protože celý svět se topí v pandemii a nikdo neví, jak z toho
ven. Anebo to někdo ví, ale neví se o tom všeobecně.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">My to nevíme. Ale aspoň se s vámi
můžeme podělit o naše pohledy na celou situaci. Když už se k tomu vyjadřují
všichni a neustále, proč ne my?<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Díky vám, že jsme. Nebo tak
něco.<o:p></o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-49029885327929544532020-11-29T10:00:00.000+01:002020-11-29T10:00:10.789+01:00Daleká temnota s koncem tunelu na světle<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Byla s<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Daleko, volám<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Neslyšet odpověď<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A nemáme signál<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="text-indent: 42.55pt;">Byla s</span></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Dál, nevím<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Nedostatek informací<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A bez nákupního seznamu<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Byla s<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Teď není<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">A je to vlastně úplně jedno<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Protože zase bude dřív<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Než se dovolám<o:p></o:p></p><br /><p></p><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-16915722190051021322020-11-27T10:00:00.000+01:002020-11-27T10:00:05.839+01:00PRD<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Tak jo. Dneska je dobrý den. To
si neustále opakujte. To je základ. To je důležité. Každý den. Když se takto
připravíte o prostor pro negativní myšlenky, bude to doopravdy ještě lepší než
si myslíte. Anebo než jste si mysleli, že si budete myslet, pokud patříte k těm
přemýšlivějším.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Bylo mi slíbeno, že už znáte
PRD. To je dobře. Aspoň nemusím vysvětlovat úplné základy. Takže, velice důležité
je uvědomit si, jak to celé funguje v kosmickém měřítku.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Existuje Štěstí. Je to BŮH,
absolutní dobro, volný lístek do divadla, voucher na kosmetiku, světlo na konci
tunelu, zlato na konci duhy a úplně všechno to dobré, co vás napadne.
Zjednodušeně tomu říkám Štěstí. To velké písmeno je sakra důležité, takže si to
nespletete s malým štěstím. No a to Štěstí se pohybuje vesmírem. Není teď
důležité jak, proč a kde se tam dá tankovat. Prostě se hýbe mezi hvězdami,
planetami a tím vším ostatním tam nahoře.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Jestli jste pochopili tohle, už
máte skoro vyhráno. Protože teď vám už jenom stačí to Štěstí přilákat a nechat
ho, aby vám požehnalo svou přítomností. Kde je Štěstí, tam se plní přání. Proto
je důležité, na co myslíte. Jestli se bojíte, radši nemyslete. Ale jestli máte
odvahu, soustřeďte se na pozitivní věci. Nejlepší je předstírat, že vše, co
chcete, už nechcete, protože to máte, a chtít to, co už máte, je… Kde jsme to
byli?<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Tahle technika není snadná. Ďábel
do vás zasadil pochyby a ty když klíčí, máte se Štěstím utrum. A klíčenímu
pomáhají negativní myšlenky. Takže to není tak úplně, že byste mohli zkusit být
neutrální. Nic na světě takhle nefunguje. Buď jste a nebo ne. To mezi tím je pičovina.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;">Jo a nebojte se brzkých
výsledků. Následky pozitivního myšlení chvíli trvají než se k vám dostanou.
Ono totiž Štěstí putuje vesmírem, ale protože tam nemají cesty, všechno dlouho
trvá. Tak se nebojte vytrvat. Stojí to fakt za to.<o:p></o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-34891703935921253052020-11-25T10:00:00.000+01:002020-11-25T10:00:06.215+01:00Být ženou je značně pozitivní záležitost sama o sobě<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Dost bylo zpátečnických
myšlenek a chování! Proč být minulosti vděční? Co pro nás kdy minulost udělala?
Ne, je třeba s nadějí a odhodláním hledět do budoucna. Dnes se hraje o
zítra. A zítřek musí být lepší než včerejšek. Jinak bychom se nikdy nikam
nedostali.</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Kdyby vás někdo
poprosil, ať se zamyslíte nad něčím opravdu optimistickým, co byste řekli a
proč zrovna byste prezentovali spravedlivý a genderově vyvážený systém, v němž
jsou tím jediným ukazatelem schopnosti? Já vím, že čas od času je třeba podívat
se na svět a vnímat všechno to dobré. Svítí slunce, nikde žádný nedoplatek za elektřinu,
čerstvý chleba voní z mrazáku a takové ty věci. Jenomže každý takový
moment se stane něco, co není takhle pohádkově pozitivní. Nemůžu jen tak
ignorovat všechny ty zakázané potraty, nemocniční porody, domácí porobu, diskriminaci
LGBTQ+ a tak. Jednou si nevzpomenete a už toho hned využijou různí hejtři,
neonáckové a nebo hůř, bílí heterosexuální muži. Takže nejde nechávat jim
prostor.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Na druhou stranu chápu,
proč je pozitivní myšlení důležité. A protože jsem slíbila alespoň zkusit
myslet pozitivně, zkusím to.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Zkouším to. Je úžasné
být ženou. Nemáte jen tři různé výrazy. Můžete dávat najevo své emoce, aniž
byste nad tím musela dlouho přemýšlet. Zajímá vás, co se děje kolem, takže v případě
zombie apokalypsy vás určitě někdo stihne varovat. Umíte plánovat, ale zároveň
nemyslet na budoucnost (já tě vidím, vanilková čokoládo!). Zvládáte myslet na
víc věcí najednou. Bolest si na vás nepřijde. Sypete se po troškách, takže se
nikdy nesesypete. A máte dar věnovat příští generaci to nejlepší ze sebe. Což
nemusí hned znamenat jenom genetiku (a vlastně pokud to znamená jenom to, je to
dost smutné).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Tohle všechno a ještě
mnohem víc umí jen ženy. Nejsme komplikované, jen kompletní. Umíme si život
užít, ale zároveň máme silný smysl pro povinnost. Tím samozřejmě nechci
naznačit, že by muži byli nějakým způsobem nedostateční. Jsou jiní. A vůbec,
dnes mám psát pozitivně. Takže toho radši nechám a půjdu se podívat po té
čokoládě.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="font-size: 16.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 14.0pt;"><o:p> </o:p></span></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-73272186083688090632020-11-24T10:00:00.004+01:002020-11-24T10:00:06.775+01:00Jak na to být pozitivní a nestát se absolutním lůzrem, který obsah konzumuje a netvoří?<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Doba je zlá. Každý rok
je všechno rychlejší, víc se to mění a je to velice proměnné. Vůbec není snadné
trefit počet N, když se to pořád mění a upravuje. Je těžké najít tu správnou
cestu. A skoro nikomu se to nakonec nepovede. Mně se to povedlo a kráčím po ní
doteď. Takže mi dovolte, abych vás na ni zavedl.</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Určitě to všichni
znáte. Nebo ne? No, já jenom zkouším, jestli se už někdo naučil číst myšlenky.
Protože očividně jinak nejsem k pochopení. Ale dost bylo blbých keců,
konečně tady máme správný článek k napsání. Jasné téma a my teď můžeme ukázat,
jak dokonale ho umíme zpracovat.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Je strašně těžké nebýt
pozitivní. Jasně, někdy nemám pocit, že za to stojím, ale to je než mi zabere
Sédatif PC. Pět, možná deset minut. Pak už jsem to zase já. Jenomže mít na
chvíli pochyby a nebýt pozitivní je asi docela rozdíl. Většinou nemám problém
vžít se to jistých situací. Moje bývalá (jedna z mnoha, jasné?) mi říkala „ty
můj empatický maniaku,“ a často to zkracovala na „empatiak,“ ale to už
odbočuju. Teď mám před sebou mnohem obtížnější úkol. Ne, že bych ho nezvládl.
Jen je obtížnější.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Co si asi myslí ti, co
nepřemýšlí pozitivně? Mají pochyby. A určitě si nevěří. Možná jim chybí dost nadšení
pro věc. A proto do ničeho nedají 100 %. Což je ta největší chyba. Jenom chvíli
polevíte a už se to veze. Hlavně na začátku, když ještě nemáte žádné výsledky.
Všechno potom vypadá špatně. A tak se nikdy nikam nedostanete. Víte, jeden
moudrý tvor kdysi řekne, že kouzlo úspěchu tkví v opakování. Řekněte to
jednou a nic se nestane. Dvakrát a nikoho to nezaujme. Ale opakujte to pořád
dokola a lidem se to začne líbit. Prostě musíte vydržet.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Jo, zase se mi to povedlo.
Což je mimochodem taky moc důležité. Umět se pochválit. Klidně si snižte
nároky, ale chválení musí být. Jinak se to nepovede vůbec. A protože vám se to
teď díky mým radám povede taky, mám splněné zadání. Tak se to dělá. Žádná si
ještě nestěžovala.<o:p></o:p></span></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-89685696673183861162020-11-23T10:00:00.001+01:002020-11-23T10:00:04.864+01:00Dokonalost v interpunkci!<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Tak jsme zase tady. Tento týden
bude super. Určitě se teď ptáte, jak to vím. Je teprve pondělí a já už
hodnotím. „Nechval dne před večerem a ženu před smrtí,“ jak se říká u nás v rodině.
Jenomže teď výjimečně musím. Slíbil jsem to. Protože teď děláme takový experiment.
Jmenuje se to PRD – Pozitivně Racionální Duchovno. Ve zkratce jde o to, že když
myslíte pozitivně, vysíláte signál a aktivujete svůj přijímač štěstí. Možná to
tak nezní, ale o to právě jde. Nezní to, ale funguje to. Když se necháte odradit,
fungovat to nebude.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Takže myslet pozitivně a upínat
se k úspěchu. Všichni v redakci jsme souhlasili s tím, že si to
zkusíme a neuděláme to jenom polovičatě. Proto budou naše články tento týden
pozitivní. Uděláme všechno tak, abychom se vyhnuli negativní věcem.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Podle mých informací se tento
týden pozitivního myšlení projeví asi do deseti let. Má to co dělat s cestováním
vesmírem, ale o tom se všechno podstatné dočtete tento pátek. Co vás zatím
neslíbíme, je přesný výsledek našeho experimentu. Logicky si budete muset počkat.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Aspoň máte do té doby co číst.<o:p></o:p></p><div style="text-align: justify;"><br /></div><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-9024584018248026062020-11-22T10:00:00.001+01:002020-11-22T10:00:01.663+01:00Pod hvězdami, svítí ti dva řádky textu<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"></p><p class="MsoNormal"></p><p class="MsoNormal"></p><p class="MsoNormal">Šel jsem ven, když svítily hvězdy<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Kolem běželi nějací lidé<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Mával jsem a oni odpovídali<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">„Kam jdete, dobří lidé?“<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">„Na blog,“ volali<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Byl jsem venku pod hvězdami<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">A byl jsem spokojený<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Jen jsem se zapomněl zeptat<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Na správnou adresu<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">A teď někde chybím<o:p></o:p></p><br /><p></p><p></p><p></p><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-44060952886999126952020-11-20T10:00:00.004+01:002020-11-20T10:00:03.261+01:00Neleštěná zpráva o hlávkovém salátu<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Tak jste tady zase. A já už
nevím, jak vám mám do prdele vysvětlit, že internet je nebezpečný a nemáte na
něj lézt. Proč myslíte, že se mu říká světová síť? Každý váš krok, každý váš
klik je sledovaný. Mají na to ty svoje sušenky. Proto hned ví, co se vám líbí a
co ne. Ví o vás všechno. Úplně všechno. Úplně o všech. To vám moje varování
nestačí? Co ještě chcete? Aby vám někdo ukradl celý život a rodinu a majetek a
donutil vás zabývat se bezdomovectvím? To se opravdu stalo. Chlap si chvíli
klikal na internetu a do měsíce byl na dlažbě.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Díky internetu konečně nastala
doba, na kterou se určití lidé (které nemůžu konkrétněji jmenovat, protože mají
speciální vyhledávací tentononc, které by mě odhalilo a já se musím chránit) dlouho
připravovali. Dlouho počítali násobilku (snažím se je zmást ovarem v peřinách)
a když zjistili, že už můžou, pustili se do konečného ovládnutí lega (prostě si
to doplňte z vlastních zásob). O co jim jde? Chtějí vás bez otázek. Proto
do vás investují nemoci a pak předstírají léčbu. Píchají do vás jehlou a lžou.
Místo stavby hradeb vám do těla pouští dechovku, ne moc dobré tousty a už
začali i kalkulačky. Chtějí ovládnout váš pudink. A vy se klidně necháte.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Nechci psát jako debil, ale když
nebudu, najdou mě. Známá ovoce už potratila kočku. Mám strach, že taky najdu
lentilky v kapse. Zároveň chci, abyste věděli, že všichni mají stehy. Chutnáte
jako mangový sirup. Držte si levou nosní dírku a příště vyjde slunce na
záchodě.</p><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-38860973370686043792020-11-19T10:00:00.001+01:002020-11-19T10:00:08.222+01:00Kritika - část 2. Druhá a soutěžní<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 1.0cm;"><span style="background: white; color: black; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-color-alt: windowtext;">Hoj!
Posledně jsme si řekli něco málo o kritice a o tom, jak strašně roztažené téma
to je. Dneska v tom budeme pokračovat. Ale už se začneme soustřeďovat na
konkrétnější případy. Takže, držte si propisky (na poznámky, povídky a romány
se dneska už píšou do počítače) a jdeme na to.</span><span style="background: white; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 1.0cm;"><span style="background: white; color: black; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-color-alt: windowtext;">Literární
soutěže jsou úplně jiný svět. A jsou oproti volným podmínkám u vás v pracovně
(nebo u mě v ložnici; podle toho, kde se komu dobře píše) dost svázané.
Doma po vás třeba nikdo nechce konkrétní téma. Nikdo vám nemluví do toho,
jestli se tomu dá říkat fantasy, sci-fi nebo co vlastně. Ani vám nejsou
vnucovány limity v podobě normostran. Můžete si psát, jak chcete a co
chcete. Není to báječné?</span><span style="background: white; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 1.0cm;">Je. Ale než se rozhodnete
zavrhnout všechny literární soutěže, počkejte. Jsou velice důležité. Nejen
proto, že se díky nim dozvíte, jak na tom jste oproti konkurenci (pamatujte si,
kolegové spisovatelé se na vás mohou usmívat, ale v dnešní nelehké době si
lidé často koupí jednu knihu a ne dvě). Taky je dobré brát literární soutěže
jako přípravu na tržní život. Radši vám to vysvětlím v novém odstavci.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 1.0cm;">Nejenže má soutěž přesně daná pravidla.
Ona má i přesně dané porotce. A těm se něco líbí a něco ne. Porotci sice vůbec
nereprezentují obyčejné čtenáře (ve skutečnosti by takového čtenáře ani nedokázali
nakreslit), ale můžete se na nich potrénovat. Nebuďte originální, dlouzí a
vtipní. Snažte se psát tak, obyčejně, že si po dočtení porotce nebude moc
vzpomenout, o čem to bylo. Taková díla mají totiž velkou šanci dostat dost
průměrných bodů na to, aby se dostala do sborníku. A jak tam párkrát jste,
můžete toho využívat stejně jako někteří využívají vysokoškolského titulu.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 1.0cm;">Samozřejmě se vám to nepovede na
první dobrou. To je v pořádku. Ne každý je já. V rámci zlepšování se
je ale dost důležité vnímat názory poroty. Protože příště tam nejspíš budou
sedět ti samí lidé. Ne každého baví číst si nedodělky. A proto je velice důležité
vědět, jak na případnou kritiku od poroty reagovat. Radši zase použiju nový
odstavec, protože tohle nesmí zapadnout.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 1.0cm;">Nereagujte. Ani neděkujte, ani se
nesnažte nic vysvětlovat. Těm lidem je to stejně jedno. A pokud si našli čas na
čtení a následné kritizování vašeho textu, určitě od nich nemůžete čekat, že
jim zbyla byť minuta na čtení vaší odpovědi. Kromě toho většinou se ani nedozvíte,
kdo je autorem konkrétní kritiky. To kdybyste náhodou věděli, kde který porotce
bydlí.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-indent: 1.0cm;">Takže si to zopakujeme: Na kritiku
od poroty se nereaguje. Ale to neznamená, že ji budete ignorovat. Příště musíte
udělat vše pro to, aby byl váš text průměrnější. Dokud jim stojíte za kritiku,
moc vyčníváte. Jedním nebo druhým koncem. A ani jeden vám nepřinese tolik čtenářů
jako průměr. Tak si to pamatujte.<o:p></o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-37448448425716113862020-11-18T10:00:00.001+01:002020-11-18T10:00:01.793+01:00Celebrity a jejich potenciál negativně ovlivňovat prostý lid<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 1cm;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Dost bylo zpátečnických
myšlenek a chování! Proč být minulosti vděční? Co pro nás kdy minulost udělala?
Ne, je třeba s nadějí a odhodláním hledět do budoucna. Dnes se hraje o
zítra. A zítřek musí být lepší než včerejšek. Jinak bychom se nikdy nikam
nedostali.</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 1cm;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Tak nám zavřou dalšího
herce z Hollywoodu. Prase jedno! Všichni jsou schopní akorát slintat nad
výnosy z prodeje vstupenek do kina, za streamovací služby anebo doprovodný
merch. Nikoho ale už nezajímá, co je za tím doopravdy. Nedávno například umřel
starý pán, co kromě bití žen hrál v pár filmech. Proslavil se svou rolí
ultramacho stereotypa. Ale všichni se rozplývali, jak nám tady bude chybět a
jak si budou muset ten který jeho film pustit. Je to nechutné!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 1cm;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Já vím, co chcete namítnout.
Není to snadné, ale změna pomalu přichází i na západ Ameriky. Třeba ta nová
pravidla pro udílení Oscarů nejsou tak úplně špatná. Spíš si ale myslím, že to
je jenom první krok. Spravedlnost je ještě daleko a s každým dalším krokem
se nás budou snažit přesvědčit, že jsme toho už dokázaly dost a že víc se už
snažit nemusíme. My ale nesmíme usnout. Tuhle válku vyhrajeme!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 1cm;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Život ale není jenom o
filmu. Život, to je mnohem komplikovanější záležitost. Každý není matka
samoživitelka, která nemá čas sledovat filmy (nemluvě o penězích na to
sledování). Je třeba si ale uvědomit, že zatímco matek samoživitelek je hodně a
moc nikoho nezajímají, celebrity jedou. Víme o nich úplně všechno a něco z toho
bude určitě pravda. A přesně to je ten problém!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 1cm;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Když je někdo tak moc
vidět, musí být možné takového člověka ukazovat jako dobrý příklad. Jistěže
nikdo není dokonalý. Tihle lidé ale musí vypadat, jako kdyby byli. Jestli mají
být vzorem, nic jiného jim nezbývá. Zkoušeli jste někdy dělat tiskátka z brambor?
Nikdy se vám ten obrázek nemusí podařit obtisknout dokonale, ale když není
dokonalá předloha, je to celé už dopředu na hovno. A to nesmíme připustit!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 1cm;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">A ještě něco. Každý,
kdo se ukáže jak chybný, musí přestat být vidět. Není možné, aby pokračovali ve
své dosavadní práci. Ale to není všechno. Díla, v nichž se takový člověk
objevil, musí být upravena tak, aby tam už nebyl. Pokud to nejde, tak se takové
dílo už nikdy nesmí nikde objevit. Jinak by propagovalo chyby dotyčného
člověka. Než se začnete vztekat a psát mi něco o nechutném přepisování historie
a cenzuře, uvědomte si, kolik by najednou bylo úžasných příležitostí konečně
točit filmy správně!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 1cm;"><span style="background: white; color: #333333; line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Není ale možné jenom
sedět a debatovat o nespravedlnosti dneška. Je třeba jednat. Promyšleně, ale akčně
a rozhodně. Ale o tom si něco povíme zase příště. Do té doby, mír a rovnost
všem hrbolům.</span></p><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-89060279640186394032020-11-17T10:00:00.004+01:002020-11-17T10:00:03.392+01:00Lepší bobr v hrsti<p></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="background: white;">Doba je zlá.
Každý rok je všechno rychlejší, víc se to mění a je to velice proměnné. Vůbec
není snadné trefit počet N, když se to pořád mění a upravuje. Je těžké najít tu
správnou cestu. A skoro nikomu se to nakonec nepovede. Mně se to povedlo a
kráčím po ní doteď. Takže mi dovolte, abych vás na ni zavedl.</span><span style="line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-language: CS;"><o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-language: CS;">Když jsme se bavili onehdá o
obnovení blogu, chtěl jsem, ať se držíme dávno ignorovaného pravidla. Že si
stanovíme téma a my, teda jako autoři, ho kolíkama připevníme k zemi.
Nikdo nebyl proti. Ne tak moc, aby s tím dokázal nesouhlasit i přes moje
recitování Nezvala. Bude se vám to možná zdát divné, ale já básním rozumím.
Zrovna včera mi to jedna… Ale o tom se tady nebudeme bavit.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-language: CS;">Protože jsme se ale nechtěli
snažit moc okatě navázat na všechno z minulosti, rozhodli jsme se téma
témat probrat znova o něco později. Jenomže jsme si neřekli, o kdy později by
to jako mělo být. Já si myslím, že je to hrozná škoda. Vždyť teď už jsme mohli
všichni psát třeba o něčem zajímavém. Ale nevadí, teď máte aspoň mě a já jsem
expert na zajímavá témata. Na stany vlastně taky.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-language: CS;">Jak zvládáte karanténu? Blbě,
co? Taky jsem to tak měl. To ta samota. Nutí lidi dělat divné věci. Ale potom
jsem si uvědomil, že nemusím potkávat lidi. To oni potřebují potkávat mě. A co
dělat, když je nemůžu potkávat osobně? Tady si dovolím malou poznámku. Už před
karanténou jsem přestal stíhat to věčné potkávání. Kolikrát jsem se kvůli tomu
ani nevyspal. Teda vyspal, ale nevyspal. Nebudeme o tom mluvit. Takže jsem se
rozhodl začít spoléhat víc na sociální sítě. A teď prostě na ně spoléhám ještě
víc. A jde to. Nejsem ale takový ten, co by si za to nechal platit. Já to dělám
proto, že to ostatní potřebují. Takže pochopitelně musím mít čas i na to, co mě
živí. Ale o tom se taky nebudeme bavit.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-language: CS;">Samozřejmě mi nevyhovuje, že
nemůžu večer ven. Nebo dovnitř. Na to mám spoustu zajímavých historek, o které
jsem slíbil se nepodělit. Takže máte smůlu. Tady. Kdo ví, kde mě sledovat, ví,
kde se tyto historky nachází. Jedna mimochodem pracuje v Bille.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><span style="line-height: 107%; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-language: CS;">A co si o karanténě myslím?
Jednou tady je, tak se s ní musíme nějak vyrovnat. Berte to jako výzvu.
Sousedka sice nevypadá nejlíp, ale aspoň je to jenom přes chodbu…<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-indent: 42.55pt;">
</p><p class="MsoNormal" style="text-indent: 42.55pt;"><o:p> </o:p></p><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-2942603625634876282020-11-16T10:00:00.001+01:002020-11-16T10:00:09.615+01:00Čisté svědomí míti, klávesnici čistiti<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Tak už jsme zase tady. Ani nevíte,
jak snadno se mi to píše. Hlavně teda proto, že jsem si během pandemie pořídil
novou klávesnici. Ne snad, že by té staré něco bylo, ale mám ji už dlouho a jestli
nám něco všichni ti ministři a jim podobní zatím nedokázali říct, tak to je
kolik špíny se schovává v klávesnicích. A že se všichni neustále ohánějí umýváním
končetin. Kdyby si všichni tady povinně vyměnili klávesnice, do týdne je po epidemii.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Takhle nějak aspoň by to mohlo
být. Je možné, že by to bylo jinak. Rozhodně nikoho nesoudím. Od toho jsou tady
jiní. Já jenom vím, že mě nikdy nebylo líp. Mechanická klávesnice pod 700? Toho
jsem prostě musel využít.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Někteří z vás se ptali,
jestli opravdu plánujeme být v původním složení. Ano. Pokud vám tady někdo
chybí, je to proto, že se ještě neobjevili. Zároveň to ale neznamená, že by se
objevit neměli. Jinými slovy: počkejte<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Ať vám čtení neudělá moc teček
na monitoru. Ty jsou většinou dražší.<o:p></o:p></p><div style="text-align: justify;"><br /></div><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-60710511032893449722020-11-15T10:00:00.001+01:002020-11-15T10:00:07.413+01:0080<p> Viděl jsem tě</p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">A byla jsi krásná<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Mladá a svěží<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Jako čerstvá větrová žvýkačka<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Nedostali jsme se<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Dál než k pohledům<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Protože nám bylo souzeno<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Jenom se míjet jako vlaky v protisměru<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Dlouho jsem čekal<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Taky jsi čekala<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Věrní sobě<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">A taky jsme neměli na vybranou<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Konečně jednou<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Zase jsme se potkali<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Ale doba se změnila<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">I ty ses změnila<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Už nejsi<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Mladá a svěží<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Ale já jsem čekal<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Příliš dlouho<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm;">Aby mě to bralo <o:p></o:p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-30649060343042107342020-11-12T10:00:00.001+01:002020-11-12T10:00:04.070+01:00Kritika - část 1. První<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Hoj! Neměl
bych to prozrazovat, ale teď se mi ten kambek semkaj na blog moc nehodí. Hlavně
teda časově. Mám toho rozdělaného tolik, že vůbec nevím, kolik toho mám. Někdo
by mi mohl chtít připomenout Světobolný problém akumulátorové vrtačky (slíbil
jsem trilogii a osmý díl vyšel už před rokem a něco), jiní budou vzpomínat na V paži
veliké, sešli jsme se v neděli. A potom je tady ještě ten projekt se
sborníkem. Chtěl jsem vydat povídky těch nejlepších českých autorů (těch
naživu), ale nikdo se mi neozval. Takže to teď píšu sám.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Ale abyste
neřekli, že se nesnažím vyjít svým čtenářům naproti, našel jsem si chvilku,
abych s váma rozpracoval jedno strašně důležité téma. Dneska to
nedokončíme, na to si budeme muset udělat víc času. Téma je to totiž strašně
velké a nemá cenu ho zmenšovat zbytečným osekáváním jenom proto, abysme se
vlezli do jednoho článku. Jakože se tam vlézt nemůžeme.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Už vám někdo
řekl, že vaše povídka je asi tak zajímavá jako zápal plic? Jak reagovat na kritiku?
A proč není hned nutné dotyčného posílat do prdele? Tak za prvé je spousta
druhů kritiky. V prvé řadě je třeba rozlišovat, co je kritizováno a kde.
Povídka, novela, román (něco logicky zabere víc času na napsání, a tak si můžete
dovolit reagovat nasupeněji) nebo něco jiného. I kde je důležité. Něco jiného
je mít dílo vydané knižně (nebo jako e-knihu), v soutěži anebo v rámci
blogískového šmrdolení. Porotce se budete těžko ptát, co on jako dokázal, že si
dovoluje vás kritizovat. Protože porotci se většinou vybírají podle toho, kolik
toho už dokázali. I když mě z nějakého důvodu nemohli vzít ani do jedné
poroty, kam jsem se hlásil.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">V prvé řadě
je třeba si uvědomit, že kritika může být i dobře myšlená. Ha ha ha. Ale teď
vážně. Oni to někteří opravdu myslí i vážně. Možná nerozumí literatuře, ale
chtěli by. A protože se bojí zeptat, rovnou kritizují a doufají, že tak
upoutají vaši pozornost, vy na jejich kritiku zareagujete a v následné diskuzi
vám opatrně naznačí, že byste jim mohli literaturu vysvětlit. Nebojte se a
vysvětlujte. Ne každý má tolik odvahy, aby si přiznal, že něčemu nerozumí. Proto
ale nemusíte ještě nad takovými lidmi lámat hůl.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Pak je tady
kritika nedobře myšlená. Obávám se, že takové je většina. Většinou existuje proto,
že ti kritizující neumí psát a nechtějí si to nechat vysvětlit. Místo toho
doufají, že když dostatečně pohaní vaše dílo, tak tím pádem bude to jejich mnohem
výš. Nebude. Takovým lidem nemá smysl nic vysvětlovat. Pošlete je rovnou do háje,
pokud musíte. Pokud nemusíte, neposílejte je nikam a ignorujte je. Nic jiného
si nezaslouží. Teda krom věcí, které vám nemůžu radit, že jo.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Jak jsem už
psal, téma kritiky je strašně velké, takže se mu budeme věnovat i příště. Do té
doby se mi snad povede dopsat aspoň něco z toho, na co moji fanoušci tak
moc čekají.<o:p></o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-86304676896403577662020-11-11T10:00:00.000+01:002020-11-11T10:00:03.532+01:00Minulost nesmí zůstat v paměti budoucích<p></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Dost bylo zpátečnických myšlenek a chování! Proč být minulosti vděční?
Co pro nás kdy minulost udělala? Ne, je třeba s nadějí a odhodláním hledět
do budoucna. Dnes se hraje o zítra. A zítřek musí být lepší než včerejšek.
Jinak bychom se nikdy nikam nedostali.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Není to snadné, budovat lepší svět. Ne proto, že by současní lidé byli
neschopní. Já říkám, že dnešní lidé jsou odhodláni jít a postavit lepší budoucnost
třeba holými končetinami, když to bude třeba (a nezapomínejme, že i nohy jsou
důležité). Ale současnost je ovládána médii v rouše sociálních sítí. A
majitelé těchto médií a sítí (všechno muži mimochodem) si za mrzký peníz kupují
marketingový produkt, který má vytvářet tolik nejistoty, až to lidem nutí dívat
se spíš za sebe než před sebe. Tito lidé, tito potenciální stavební kameny
spravedlivějšího světa, jsou nuceni stát se sami sobě zdí, překážkou k pokroku.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Jen se podívejte na to, jak mistrně je nám nucena minulost coby paměť anebo
přímo nostalgie. Kolik lidí automaticky říká, že bývalo líp. Proč to dělají?
Protože z toho propaganda udělala mantru. Připomíná to začátek modlitby. Hlavně
je třeba postarat se o to, aby si ti stejní lidé neuvědomili, že to včera, kdy
bylo tak líp, nemělo pro ženy volební právo. A to ani nezmiňuji ostatní
skupiny, které trpěly. Jediné, co si z takové minulosti musíme pamatovat,
je to, že by měla zůstat minulostí. Příkoří je třeba neustále připomínat. Ale ne
tak, jak si to představují globální manipulátoři.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Celý svět je plný připomínek lidí, kteří ostatním činili zle. Co na
tom, že mezitím stihli udělat i něco dobrého? Oslavovali bychom dnes někoho,
kdo je schopen využívat jiných lidí na otrockou práci, a dokonce dokáže věřit v nadřazenost
nějakého pohlaví nebo rasy? Ani kdyby takový člověk vynalezl lék na všechny
nemoci! Pokud zastřelím člověka, co je tomu platné, že posílám peníze na sirotky,
kteří díky mně neumřou hlady? Myslet si cokoli jiného je pokrytecké a pomáhá utužovat
režim útlaku a netolerance. Chceme, aby naše děti žily v nesvobodném světě?
Chceme, aby nás někdo tlačil k tomu mít děti, které by potom měly žít v nesvobodném
světě? NE!<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Není ale možné jenom sedět a debatovat o nespravedlnosti dneška. Je
třeba jednat. Promyšleně, ale akčně a rozhodně. Ale o tom si něco povíme zase
příště. Do té doby, mír a rovnost všem hrbolům.<o:p></o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-22189975688535832262020-11-10T11:00:00.001+01:002020-11-10T11:00:02.694+01:00Když už to nejde jinak a bránit se v sobě nemá nic mužného<p></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Doba je zlá. Každý rok je všechno rychlejší, víc se to mění a je to
velice proměnné. Vůbec není snadné trefit počet N, když se to pořád mění a
upravuje. Je těžké najít tu správnou cestu. A skoro nikomu se to nakonec
nepovede. Mně se to povedlo a kráčím po ní doteď. Takže mi dovolte, abych vás
na ni zavedl.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Protože jsme se tady dlouho neviděli, rád bych vám připomněl, že mám i
Facebook, Twitter, Tik Tok a Instagram. Z toho důvodu vám ani slovem nezmíním,
co všechno se změnilo. Máte možnost sledovat mě na Facebooku, Twitteru, Tik
Toku a Instagramu. Na Instagram ale pozor, dávám tam jenom fotky. Je to takové
umělečtější. Fotka a krátký komentář. Snažím se vždycky najít něco, co tu fotku
vystihuje. A zatím se mi to možná určitě daří. Tak nebuďte líní a běžte se tam
podívat. Všude. Digitální ekonomika možná neživí vás, ale spousta malých dětí
na vás spoléhá.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Když už jsme u těch dětí, tento týden jsem vám původně chtěl nechat
trochu času na to, abyste si zvykli, že máte chodit i sem (a až potom na
Facebook a tak dál, protože tady vždycky dostanete úplný a kompletní text). Ale
nakonec jsem si uvědomil, že jsem se tady s vámi tak dlouho nedělil, až by
to nebylo fér, kdybych to čekání ještě o něco protahoval. A být pořádný chlap
rozhodně neznamená nemít city. Jen je holt nemůžete dávat pořád tak na odiv.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Dneska to ale vezmeme o něco stručněji. I když téma, kterého bych se teď
chtěl letmo dotknout, je samo o sobě tak obsáhlé, až by se mi nepovedlo najít
nějaké vhodné přirovnání ani za deset minut. A ti, co mě znají víc, ví, že
deset minut je hranice. Cokoli nad tento čas je mrhání. To platí i pro projevy
tělesnosti. Správný chlap sice ví, k čemu jsou stopky, ale mnohem víc ho
zajímá časovač.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Je toho víc, co zajímá každého správné chlapa. Chlap se totiž nebrání
přírodě. A o co jde v přírodě? Krom toho, abyste se najedli, vyspali a
stihli svůj oblíbený seriál (ti zkušenější si rovnou předplatí NETFLIX). Přírodě
totiž jde o zachování rodu. A přenesení genů do další generace, kde se ty
nejlepší geny zmixují a dají vzniknout ještě něčemu lepšímu než o generace předtím.
Takže když ta předchozí generace už byla super, má to všechno mnohem větší
příslib do budoucna. Chtít děti je velice přírodní. Nejdřív je třeba nasbírat
nějaké zkušenosti, ať je co předávat. Hlavně chlap musí už mít na pažbě nějaký
ten zářez. Naopak žena by měla být nezkušená. Aspoň ji mateřství tak snadno
nezlomí (protože když nemáte žádnou jinou možnost, neutíkáte). A to je
důležité, protože mateřství není žádná sranda. To uznávám.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Takže jsem se dostal k tomu, že chci mít děti. Zatím se o tom víc
bavit nebudeme a příště si už dáme normální téma. Kdybyste ale taky chtěly
děti, dejte vědět. Na Tinderu jsem taky.<o:p></o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-37764041406151892822020-11-09T10:00:00.001+01:002020-11-09T10:00:01.390+01:00A tak se počítání našeho malého digitálního pokojíčku opět rozběhlo<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Tak to bychom
měli. Dneska je pondělí, zítra bude úterý a to znamená, že život jde dál.
Posledně nám ten comeback moc dlouho nevydržel. Nebudu předstírat, že mně to
nevadí. Ale nebudu zastírat, že se s tím nedalo nic dělat. Snažil jsem se
a nebyl jsem sám. Ale prostě to nešlo. Pro jistotu ještě jednou: Nešlo.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Vypsat tady
všechny důvody taky nejde. Hlavně proto, že vás sice máme rádi, ale ne tak moc.
Pro jistotu ještě jednou: Ne tak moc. Prostě se budete muset smířit s tím,
že jsme tady dlouhou dobu nebyli. Myslím, že to nakonec nebude tak těžké.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Dnes se ale
vracíme na scénu. Skoro neslyšně, protože ty poslední fanfáry se nám moc
nepovedly. Takže to tentokrát zkusíme jinak. Jsem rád, že se nám povedlo dát
zase dohromady skoro všechny lidi z původního týmu. Všichni mají za sebou
docela dost věcí, takže je možná ani nepoznáte. Naštěstí mají všichni stejné
jméno, takže se v tom vůbec nemůžete ztratit.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Budu velice
rád, když vám tyto nové články udělají radost a když jich budete moct číst co
nejvíc. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 42.55pt;">Díky za to, že
jste počkali!<o:p></o:p></p><br /><p></p>Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-87780743566219442012018-09-12T06:00:00.000+02:002018-09-12T20:18:35.622+02:00Rozdíly spojují<br />
<div align="left" class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: left; text-indent: 0cm;">
Zdravím
vás, milé a přemýšlivé dámy. Pojďme na chvíli zapomenout na každodenní shon,
neustálou kontrolu vzhledu v odrazech projíždějících aut a pravidelnou
péči o pleť. Zastavme se a povídejme si. Svět na nás počká. Ostatně, i ženy
mají právo na chvíli se zamyslet a projevit svou pravou ženskost.</div>
<a name='more'></a><o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal">
Dnes na nás nečeká lehké téma. Jistě víte, že existuje spousta
nerovností mezi muži a ženami. A rozhodně to nejsou nerovnosti způsobené
velikostí poprsí. Podívejte se třeba na takovou mzdu. Jak je možné, že mužům je
dovoleno dostat za stejnou práci vyšší odměnu? Co by mohlo mít takový vliv na
tady tu věc? Existuje snad nějaká kolektivní smlouva, v níž se všechny
ženy zavázaly požadovat nižší mzdu z titulu absence penisu? Samozřejmě, že
neexistuje!<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Nemůžu samozřejmě tvrdit, že ženy jsou lepší pracovnice.
Pochopitelně nejsou. Ne všechny. Takže když si odpustíme zbytečnou
generalizaci, můžeme se konečně podívat na to, co by s definitivní platností
ukončilo tuto hnusnou nerovnost. Transparentnost. Absolutní, všeobjímající
viditelnost všeho. Pokud možno hezky online. Představte si ty výhody. Jednoduše
si zkontrolujete, kolik, kdo dostává a následně se podle toho můžete
rozhodnout, jestli by tato konkrétní pozice byla pro vás nebo ne. Navíc by existovala
povinnost mít všechny funkce dvakrát, aby jednu dostala žena a druhou muž. V dualitě
je totiž síla. Některé situace a problémy lépe vyřeší ženský mozek. A ten zbytek
zvládnou i muži.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Absolutní rovnost je naprosto jediné řešení, které by dokázalo
zaručit spravedlivou společnost. Samozřejmě nemůžeme po mužích chtít, aby se vzdali
dnes už naprosto zbytečné práce v dolech, nebo aby snad zkoušeli rodit děti.
Existuje moc dobrý důvod, proč jim to příroda nedovolila. Jsou prostě věci,
které vždy budou jenom pro jedno nebo druhé pohlaví. Ale tyto věci by měly být
jasně identifikované a zapsané v ústavě, abychom v tom konečně měli
jasno.<o:p></o:p></div>
<br />Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-54689019084297340822018-09-11T06:00:00.000+02:002018-09-12T19:59:45.521+02:00Volnočasová<br />
<div class="MsoNormal">
Hrozně rád trávím volný čas. Možná budete tímto tvrzením
překvapeni, ale věřte mi, že to je to nejlepší, co se s volným časem dá
dělat. A dneska vám prozradím, jak ho trávím.</div>
<a name='more'></a><o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal">
Četli jste někdy knihu <i style="mso-bidi-font-style: normal;">Jak
se zbavit prokrastinace v pěti snadných krocích za pouhých pět set korun
včetně DPH?</i> Ne? Škoda. Těm, co tuhle knihu nečetli, můžu prozradit, že je
to naprosto zbytečné. Nedozvíte se tu nic. Nebo spíš nic, co by už neprozradil
samotný název. Takže jestli jenom trochu můžete, ruce pryč od takovéto literatury.
Podobné tituly totiž píšou jedinci, kteří mají nějakou důležitou práci, ale
vůbec se jim do toho nechce. Proto doufají, že se jim podaří vydělat dost peněz
na lidské blbosti a tím pádem se zbavit svých povinností.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jenomže nikdo z nich si neuvědomuje, že pokud by se na
ně usmálo štěstí a oni opravdu zbohatli, nepovede se jim nic jiného než získat
strašnou spoustu volného času. A co potom s ním? Napsat pokračování? <i style="mso-bidi-font-style: normal;">Dalších deset úžasných kroků, jak vyhrát nad
prokrastinace, aneb Ještě nikdy jsem nebyl na dovolené ve Španělsku.</i> Volný
čas je zlo. Absolutní esence všeho zla. Pamatujete se na Pána prstenů? Tak vězte,
že prsten moci vám dává především moc nenechat se otravovat. Sauronův prsten
umožňoval lidem být neviditelní. A k čemu jinému je to dobré, když ne k tomu,
abyste se vyhnuli povinnostem? Proto taky na pána Mordoru zaútočili. Nechtěli,
aby se jen tak beztrestně poflakoval. A když se prsten znovu objevil, toužili
všichni hezky rychle ho zničit, aby už na Středozemi nebyl nikdo s volným časem.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jistě teď namítáte, že elfové taky měli své prsteny. Ano.
Ale viděli jste někdy elfa hnout prstem? Ne. Tak vidíte. Krom toho beztak všichni
prchli za moře, aby se mohli flákat. Tak či tak, válka o volný čas byla
definitivně prohrána, a proto teď musí všichni makat.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Nechápejte mě ale špatně. Já nesnáším volný čas. Je to období,
kdy nemáte co dělat a musíte si vymýšlet. A pro lidskou mysl není nic horšího
než když si může udělat přestávku na vlastní představivost. Takže hezky všichni
zavřete své internetové prohlížeče a běžte dělat něco užitečného. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Beztak jste
jenom banda poflakujících se hovad.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8109956869790701483.post-29598611183578239932018-09-10T06:00:00.000+02:002018-09-10T20:17:58.153+02:00Jak jsme šťastní, tak nás neposlouchají klávesy<br />
<div class="MsoNormal">
Tak jsme zase tady. Nejenom proto, abychom rozptýlili obavy
těch, co se dosud neodvážili doufat, že bychom s vámi mohli zůstat. Inu, mohli.
Spolu s ostatními jsme se dohodli, že jestli někdo z nás přestane
psát, zbytek týmu ho\ji rituálně zabije. Nemohu zde prozradit všechny schválené
kroky tohoto procesu, protože tím bych se vystavil velmi podobnému osudu, jako
osoba, která … Ale vy už určitě všechno chápete. Nikdy jsme nepsali pro neinteligentní
čtenáře. A rozhodně s tím teď nebudeme začínat.</div>
<a name='more'></a><o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal">
Přiznám se vám, že jsem po uveřejnění našich nových článků
nečekal tak velkou odezvu. Dva z vás mi dokonce volali na mobil. Sice jsem
svoje číslo nikde neposkytoval, ale vy jste prostě šikovní. A ano, dokonale
jste předstírali, že mi chcete nabídnout lepší tarif. Ale já jsem vás odhalil.
Inu, přeci jen taky musím být inteligentní, abych mohl psát pro podobně
založené lidi.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Prostě a jednoduše: Cítíme vaši podporu a je to masivní. A
cítíme, že vám máme ještě hodně toho co nabídnout. A tak to prostě budeme nabízet.
Příjemné čtení a hodně zábavy kolem středy. Je to mezinárodní den jogurtových
kultur.<o:p></o:p></div>
<br />Kaunaz Isahttp://www.blogger.com/profile/00761660566955108000noreply@blogger.com