Kam se dá omylem kliknout

8/19/2011

Poetická víra

Je mi smutno
smutno
dusno
teskno
Smrk


Co mi jen pomůže
bych byl zase jak dřív
když byl jsem mlád
dost na smích akorát?


Pak z ničeho nic
to nic
potkal jsem přítele
podal mi ruku


Och, jak je mi veselo
veselo
barevně
zářím
Hýk


Už mám svou víru
držím ji pevně
držím ji hodně
oběma rukama
svědí mě nos

8/18/2011

Víra

Vítejte u mého článku, který září jako světlo tmou vašich životů. Jsem zde na výslovnou žádost naší PANÍ a vládkyně, jejíž jméno je sice naprosto úžasné, krásné a světlé, ale nesmí se vyslovit. A internet je pořád stejné zlo.




Dnes se budeme bavit o víře. Proč je důležitá? A co se stane nevěřícím? To vše se dozvíte v mém článku.




Víra je nesmírně důležitá. Skrze ni jsme spojeni s poznáním. Jako s pupeční šňůrou. Nebo možná ještě důležitěji. Jestli jste dost dobří, možná dokážete vnímat kousky pravé pravdy přímo. Ale i tak budete potřebovat víru, abyste pochopili celou pravdu. Protože bez víry to nejde. Nejde to jenom tak. To musíte vzít v potaz na prvním místě. Potom ještě budete brát v potaz strašnou spoustu věcí, tak si raději udělejte hodně místa.




Teď už víte, že je víra hrozně důležitá. Strašně hodně moc důležitá. Ale potřebujete taky vědět, co se vám stane, když svoji víru ztratíte. Anebo když jste ji ještě nenašli. Takovým lidem se říká nevěřící a věřte mi, nedopadnou dobře. Jestli si myslíte, že se dostanou do pekla, jste naivní. Peklo neexistuje. Je to ještě horší. Tak špatné, že se o tom místě nic neví. Absolutně nic. Já vím, je to divné, ale je to tak. Někteří ze semináře si mysleli, že to taky může znamenat, že to místo neexistuje. A víte, co se jim stalo? Už nejsou v semináři. A tohle se stane všem nevěřícím. Dostanou se na seznam a jsou jasní. Až přijde spasení od naší PANÍ, oni ho nedostanou. A pak možná budou trpět, to se ještě neví.




Tak. Nyní víte všechno, co potřebujete vědět. Jestli ještě nemáte svoji víru, rychle si nějakou sežeňte. Protože tady končí sranda. A protože ten seznam jsem dostala za úkol psát já. Bohužel víc vám toho o víře napsat nemohu. Kdyby mi ale náhodou PANÍ dovolila prozradit ještě něco ze svých tajemství, rozhodně se s vámi podělím.




Nechť se vaše končetiny s úsměvem koupou ve světle pravdy, které je nejsvětlejší ze všech světel a to počítám i svoji novou lampičku.

8/17/2011

Můj pohled na víru

Tohle je opravdu těžké téma. Ale já jsem to Adamovi říkala. Neprosila jsem ho o něco lepšího, jsem totiž profesionálka. Stejně mě tím strašně nasral. Víte, když strávíte celý život popíráním iracionalit, těžko vás někdo přemluví k napsání milého článku o víře. Dokonce ani příteli, co se odteď bojí vylézt z postele, aby ho náhodou někdo nepotrestal.




Víra je blbost. Pro jistotu to ještě zopakuji: Víra je blbost. Je to vyjádření něčeho iracionálního, něčeho, co by už dávno mělo být zaneseno prachem. Víru bychom měli znát pouze z vyprávění kronikářů a historiků, přesto tomu tak není. I jinak naprosto zdraví a inteligentní lidé se uchylují k víře. Proč? Jsou pitomí. Nezvládají vlastní emoce nebo emoce svých blízkých. Jde-li o vlastní emoce, je třeba zachovat chladnou hlavu a vyhledat odbornou pomoc. Pokud se jedná o cizí emoce, je lepší se těchto lidí zbavit.




Kolik už se vyplýtvalo energie a prostředků na toto archaické oblbování lidí? Ještě někdy v antice, možná ve středověku bych to pochopila, ale jak je možné, že víra nezmizela začátkem průmyslové revoluce? Za všechno může iracionalita a lidská potřeba věřit v něco vyššího než jsou oni sami. Taky to na mne občas přijde, přiznávám. Jsem koneckonců též člověk. Žena. Jenomže já to umím vyřešit. Když už všechny logické argumenty selhávají, obuji si lodičky a postavím se před zrcadlo. Tehdy jsem vyšší a to mi stačí. Mohla bych sice zkusit věřit třeba v Castora, ale upřímně, to už raději toho Krista.




Vážně se snažím pochopit lidskou potřebu víry. Jakmile znáte jed, je již snadné vyrobit protilátku. Jenomže zkuste si pochopit víru. Pokaždé, když už se to málem někomu povedlo, vznikla nová církev, nové hnutí. Lidská víra je jako hydra. A čím víc se snažíme…




A ještě jedna věc mne strašně štve na víře. Proč ji sakra cpou dětem? Ještě nejsou schopné samostatného kritického uvažování, jsou tedy velmi zranitelné. A oni jim vymyjí mozek. Pak už se jen s velkými obtížemi překonává to, co ve vás zaseli.




Takže prosím, jestli opravdu chcete ztrácet čas s vírou, nenuťte ji ostatním, ale nechte je, aby se sami rozhodli. Zázraky jsou totiž až děsivě podobné klamavé reklamě.

8/16/2011

Moje rebelské mládí

Víra. Co je to vlastně víra? Slovo. Jenom slovo? Tedy, asi to nemůže být jenom slovo. Tady jde o víc. Jinak by to ani nemohlo být. V souvislosti s vírou totiž končí veškerá sranda. O víře se nežertuje. Dokonce ani tehdy, když na to máte náladu. Vlastně v těchto chvílích už vůbec ne. Víra je sice tolerantní, ale věřící lidé ne. Alespoň většinou ne. Nic proti věřícím lidem. Jen mám špatné zkušenosti s vtípky na adresu toho, v co někteří věří.




Když jsem byl mladší, byl jsem tak trošku rebel. Určitě to znáte. Nosil jsem všechno a poslouchal ještě větší všechno. Dokonce i dechovku. S tou jsem vlastně začínal, ale kluci potom říkali, že nosit kroj není moc rebelské. No a v tomto svém období jsem hodně provokoval. Víte, provokace je klíč k úspěchu rebelství. Mým nejodvážnějším činem byl rozhovor s katolickým knězem, který začal slovy: "Je Ježíš teda bůh, nebo jak to je?" Tehdy mi to přišlo legrační, dnes se za to stydím. Ten kněz se totiž rozplakal. Pamatuji si, že jsem se chtěl ještě zeptat, jestli se takhle dělá svěcená voda, ale nakonec ve mně převážilo svědomí a já jsem se šel raději vyprázdnit.




Teď jsem s Emilkou, takže si už jako rebel nepřipadám. A taky bych už nikdy nemluvil s farářem, mám to od Emilky zakázané. Ale až do smrti si budu pamatovat ten pohled toho kněze… Abyste věděli, pokaždé když si na to vzpomenu, rozbrečím se a mám potřebu jít se vyprázdnit.




Proto si nedělejte srandu z víry. Jen tím pomůžete fanatikům, kteří vás použijí jako důkaz pro svou činnost. Další možností by bylo vystřílet všechny věřící, ale to by bylo drahé a moc kruté. Takže je lepší být tolerantní. Ovšem pokud si oni začnou, nebojte se jim to vrátit! Teda, raději jen tak symbolicky.




Pane faráři, jestli čtete tento článek, MOC SE OMLOUVÁM!

8/15/2011

Nové téma je tady!

Dobrý den, celý den! Prázdniny se nám posouvají pomalu ke svému konci a my jsme tady opět s novým tématem. Na chvilku utište své instrumenty, nebo čím si to krátíte volné chvíle, a odpočiňte si u našeho blogu. Zrovna předevčírem jsem si omylem smazal povídku na pokračování, takže si na další díl budete muset nějakou dobu počkat. Autor je totiž k nezastižení. Doufám, že má zálohu. Ale nebojte se, můžete se alespoň těšit na další z mých básní. Dokonce i Emilka říkala, že nejsou špatné. Asi to brzy zkusím na nějakém literárním serveru.




Teď už jste určitě natěšení na nové téma. Tak já vás nebudu už napínat. Anebo jo. Jak trávíte prázdniny? A trávíte je organizovaně nebo jen tak? Plánujete si dovolenou nebo prostě naskočíte do prvního letadla do vaší destinace? A je tam horko? Já nemám rád akce, ale rád předstírám, že nemám nic připraveno. Holky na to letí. Bohužel, občas i kluci.




No, už vás nebudu déle zdržovat. Tématem týdne je víra. Toto téma je docela zvláštní, protože návrh pochází od Mebsuty. Nemohl jsem tomu uvěřit, ale je to tak. Sice mne kontaktovala přes asi dvacet různých lidí, přesto… Těžko by se mi potom takový návrh odmítal. A už si s tím dala tolik práce.




Mějte se krásně a nezapomeňte se umývat v podpaží. Je to vážně lepší.