Kam se dá omylem kliknout

10/18/2014

Och, měl jsem se rád (to přiznám se vám)

Och, měl jsem se rád
to přiznám se vám
tady teď sám

bez otočky
bez otočky
ups
a už je tu zase
otočka jak prase

tak snad je to pasé

Och, mám se stále rád
to přiznávám
teď vám
zítra její sestře

nici z druhého kolena

10/16/2014

Vymýšlet, vytvrdit, vytrvat

Hoj!

Wow, teda to byly reakce. Musím uznat, že mě některé vaše názory skoro až překvapily. Ale nemyslete si, zase tak moc těsné to nebylo.

Uvědomuju si, že jsem vás posledně mohl trochu jak my spisovatelé říkáme vydeptat. Ale to je jedině dobře, protože každý začínající autor je jako neochozená šlapka. Nebo ruce dělníka bez mozolů. Musí ztvrdnout, aby byly k něčemu. Proto i já se vás pokouším vytvrdit. Dalším přirovnáním by mohla být keramika, ale já cítím, že už to není potřeba. Tak se na to vrhnem.

Každý správný spisovatel dodržuje tři nejposvátnější zásady. Vymýšlet, Vytvrdit, Vytrvat. O co jde? Vymýšlet je nejjednodušší. Stačí se prostě věnovat tomu, co vám jde nejlíp. Nebo psaní, to je fuk. Každopádně si musíte uvědomit, že jde o činnost konstantní a tudíž jakmile dopíšte jednu věc, začněte psát další. Jinak zakrníte.

Vytvrdit má mnoho významů. Obecně se mluví o utvrzení se v tom, jak jsme dobří. Ale potají se občas šeptá i o pokryteckých snahách spřátelit se s ostatními a nalézt tak nejjednodušší podporu pro vlastní tvorbu. Nebudu to komentovat, ale tak to opravdu chodí.

Vytrvat znamená jediné: Jestliže píšete špatně, piště dál. Horší už to nebude a on se stejně svět strašně zjednodušuje.


Nezapomeňte, že to, co si myslím já si myslím já.

10/14/2014

Divoké rady začátečnicím

Zdravím své stále početnější publikum. Co přesně myslím tou divokostí a jak do toho zapadá ovocný dort, když je teprve pondělí a my už sežraly 80% všech týdenních kalorií? Něco z toho se dozvíte na následujících řádcích.

Nebudu chodit kolem horkého sunaru. Jsem žena. A jsem jak vyspělá, tak dospělá. Mám občanku i pas, tři pilníky a bezpočet laků na nehty. Mám partnera a jasnou vizi. Vím, kde budu stát za několik let, jen si nejsem jistá, jaký bude tehdy kód s oblečením. To jsem já. Je jenom pochopitelné, že se ke mně obrací mladší a nezkušené dívky (ale i ženy středního věku) a žádají si mých rad. Je naprosto logické, že jim poradím a pomůžu držet krok s rostoucími nároky na moderní ženu.

Jenomže občas mám šílenou chuť vykašlat se na to. Prostě neradit. Hotovo. Ať si pomůžou samy. A samé takové věci. Jinými slovy, nevidím důvod, proč bych měla zkoušet vytáhnout všechny ty chudinky na svou úroveň. Občas takhle přemýšlím a vůbec mi přitom nedochází, že to budu já, kdo je pozvedne, že tím pádem se moje úroveň zvedá o tutorskou a já se už nemusím bát, o kolik se ony zlepší. Jsem pro ně Valinor.


Ano, i já jsem kdysi četla blbiny.

10/12/2014

Nerad se máčím ve studené vodě

Asi to znáte. Možná to znáte. Ne, vy to znáte určitě, protože jako čtenáři tohoto blogu jste prostě znalí. Zralí možná taky, ale rýmy si s dovolením nechám na svou obvyklou básnickou rubriku. Nemůžu ovšem nevzpomenout minulý týden. Minulý týden jste měli možnost setkat se s mým bratrem cobybásníkem. Moc si věří, že prorazí do světa jako umělec, a tak to zkouší tady. Začal s cobybásnictvím, ale rozhodně se nehodlá omezovat pouze na něj. Co z toho plyne pro vás? Nic moc, pokud se nebudete cítit povinni nás dva a naše (taky dvě) kvality srovnávat.

Vrátím se teď k tématu a udělám to velmi elegantně – sledujte: Takže, co mám s tou studenou vodou? Prostě se v ní nerad máčím. Ti hloupější z vás možná namítnou, že pokud to nemám rád, tak ať to nedělám. Kéž by to šlo. Víte, ona je všeobecně voda řečeno značně zákeřná. V jednu chvíli je horká a najednou ji máte studenou. Celá problematika je samozřejmě komplikovanější, ale nám to bude stačit takto primitivně. Jsme na blogu, sakra, a ne v nějaké učebně. Jak známo, každá voda je studenější, když se pohybuje. Vemte si řeku, vlezte si pod vodopád a teď dejte ruce do dřezu a zkuste si umýt „pár hrnků a talíř.“ Studená, co? A co se stane, když pustíte teplou vodu? To byla ta teplá voda!

Tady jasně vidíte, že žádné elegantní řešení neexistuje. Zkoušel jsem neumývat, ale to mi neprošlo. Takže teď sice umývám, ale v kompletním vysokohorském vybavení. Je to sice lepší jenom těch pár prvních vteřin, než pustím vodu, ale aspoň nějaké zlepšení to je. Když už se s tím musím potýkat.

A hleďme, naše aktuální téma zní: Povinnosti, z kterých se nevyvlečeš.


Mimochodem, sprcha mi bůhvíproč nevadí.

10/10/2014

Beta



Hoj!
Nemá cenu zdržovat se blbostma, zvlášť když už jsme měli mít za sebou několik nepřeberné množství témat. Já jsem je napsal, ale tento blog si dal pauzu, a tak jsem je vám nemohl doručit, protože normálně na svých stránkách se radám nevěnuju. K tomu jsem se zavázal tady. A já si v zásadě do lezí nezelu.

Na co se podíváme tentokrát? Dneska si proklepneme beťáky neboil betačtenáře. K čemu jsou? HA HA HA, teď si dělám srandu. Všichni samozřejmě moc dobře víte, k čemu slouží beťáci, že jo? Výborně. Takže, uvedu pár jednoduchých, základních bodů, které musíte při jejich použití brát v potaz:

-nikdy nevěřte těm, co sami píší! POZOR, tohle je sakra důležité. Jestliže má některý z vašich beťáků literární ambice, nenechte si od něj radit. Ani trochu a ani s tím nejjednodušším. Takový beťák je vaše konkurence a krom toho, že není objektivní (protože mu chybí nadhled), bude pravděpodobně vaše snažení aktivně kazit. Očekávejte přemíru výtek nebo naopak souhlasné kývání, podle toho, jak dobrý či špatný váš text je (hodnocení je však víceméně zrcadlové).

-beťáci bez literárních ambicí, ale zato s nějakými zkušenostmi jsou dobří. Od nich se jednat nemusíte bát, že by vám to schválně kazili (snad jedině ze závisti) a navíc mají tito lidé relativní přehled o tom, co je už blbé a co je ještě umění. I tak ale musíte brát jejich názory s rezervou. Protože s psaním končí lidé většinou proto, že to neumí. Jestliže si to uvědomí, dobře pro nich, ukazují nějakou sebereflexi. Ale pořád to znamená, že neumí psát.

-beťáci nabízející své služby v rámci nějakého webu jsou skoro stejně špatní jako ti píšící. A to ani nemluvím o tom, že mohou spadat do obou kategorií! Představte si, že se nudíte tak moc, že potřebujete zesměšňovat a šikanovat začínající autory svými rádoby učenými radami. Ba co víc, představte si, že se po večerech s přáteli/kolegy pravidelně zpíjíte lacinými alkoholy a smějete se jednotlivým autorům, které jste vzali pod svá beťácká křídla.

-beťáci rodinní jsou úžasní, co se týče pochval. Pravděpodobně jsou strašně hrdí na to, že umíte napsat dvě věty tak, aby aspoň trochu dávaly smysl. Beťácké učitelky češtiny nejspíš jáasjí jen proto, že ve vašich pokusech vidí snahu zlepšit aspoň trochu vaše znalosti gramatiky. Potřebujete-li slyšet slova chvály, můžete se na ně spolehnout. Ale časem vám to přestane stačit a buď si pořídíte víc rodin a češtinářek, nebo si zkusíte vydobýt pochvaly jinde.

-rozhodně nezapomínejte na to, že umění je velice subjektivní záležitost. Jestli se vaše tvorba nikomu nelíbí teď, nevěšte hlavu, třeba se to za sto, dvě stě let změní. Buď se s tím smíříte (případně přestanete psát) anebo změňte styl. Vše jde i bez ovoce.

10/08/2014

jovýV, Vývoz, Emigrace



Pššššt
už jsem tady
už budu
napořád

Tak ještě ne, ještě se přou o to, kdo bude lepším
básníkem
tělem i duší
duše si neměří
bratři v teplácích

Jsem!
Já jsem!
tady v té roli nový
leč nedokonalost nečekej
texty píšu pravou

10/06/2014

Vývoj: Skutečnost nebo realita?



Trvalo to až příliš dlouho. To ticho. Ne, že bych k tomu neměla co říct, ale žádala jsem ostatní, aby nejdřív přednesli vlastní návrhy. Výsledek je kompromis!

To je taky důvod, proč nemám čas na to, abych to tady vedla. Aspoň jsem si prosadila přísnější kontrolu článků. Nemůžeme tady přece trpět blbosti, ne? To by byla blbost. A ty mi netrpíme. Což mimochodem znamená, že Castor se bude odteď více +- méně věnovat všemožným věcem. Kromě občasných článků na vás vyskočí zpoza básně nebo něčeho podobně ubohého. No, pořád lepší než kdybych mu pořád měla radit s psaním.

A o tom bych chtěla teď trochu psát. Castor malinko dospěl. Už to není ten velkohubý týnejdžr. Teď je víceméně a potažmo stejný. Jen mu dýl trvá, než něco vyplodí. Díky tomu mám většinou já dost času s tím nesouhlasit ještě dřív, než se vysloví. Nedělá mi to moc radost, ale používat lepicí pásku je tak neženské!
I já, ač se to už zdá nemožné, se cítím taková vyvinutější. Založila jsem nové stránky, na nichž hodnotím a komentuji své dosavadní působení na netu. Retrospektivně. Dnes rozjíždím další web, kde se budu vyjadřovat k vlastním komentářům a zasazovat je do kontextu. Někdo to holt udělat musí.

Taky jsme přemýšleli, jestli bychom neměli založit nějaký komiks. Jenomže všechny špatné nápady, jak nám řekl jeden nejmenovaný autor komiksu, už byly rozebrané. Napůl špatný = napůl dobrý. A to by nemělo smysl. Kdo mě nezná?! Ví, že nedělám nikdy žádnou polovičatou práci. A tak budeme bez komiksu.

V současné době pracujeme na takovém malém FAQíčku. To je taky můj nápad.

10/05/2014

Když to máte na jazyku



Už jste se někdy podívali do zrcadla s úmyslem vidět tam někoho jiného než sebe? Zatoužili jste být nejenom lepší, pružnější, kvalitnější a nápaditější, ale i jednoduše jiní? „Dokonalost je jen jedna a jsem jí já,“ řekla kdysi jedna smyšlená postava v povídce, kterou jsem nikdy nedopsal. Měla pravdu. Totiž její autor měl pravdu. A o tom to vlastně celé je.

Lidé se mění. Neustále nám rostou uši a nos a očím slábne zrak. Každou chvíli bychom chtěli něco jiného. Tu napíšeme povídku, tam nás za ni pochválí a tady se vidíme jako životem protřelí spisovatelé. Naše nároky a představy rostou a klesají podle názorů ostatních a podle naší potřeby tyto názory reflektovat. Pokud vím, tak vliv délky nehtů prokázán nebyl.

Co se vám to vlastně doprdele snažím vysvětlit? Už nejsme stejní. Ta doba, po kterou se věnujeme našemu blogu, nás změnila. Některé trochu, jiné dost. Já jsem například přestal nosit paruku. Ale to není podstatné. Náš styl se vyvíjel, stejně jako podoba tohoto blogu. Vždyť už ani nemáme svoji původní stránku! Je potřeba zdůraznit, že teď jsme si polepšili a rozhodně bychom se nechtěli vracet zpátky.

Jenomže zatím jsem se nedostal k tomu hlavnímu. Během prázdnin jsme se sešli a přemýšleli, co s blogem. Padaly návrhy jako zrušit, udělat pauzu, založit fanklub, obnovit a psát vesele dál. Nakonec jsme se domluvili, že provedeme menší změny. Buďte připraveni se s nimi potkávat. Nebo tak něco.

Aktuální téma zní: Vývoj